Mycomedica

Coprinus comatus, hnojník obecný

Coprinus (Coprinus comatus, hnojník obecný, shaggy-ink cap) je velmi hojně se vyskytující houba, která má raději mírné pásmo, oblast severní polokoule. Můžeme ji najít od léta do podzimu a preferuje otevřená vlhčí místa s půdou, v níž je dostatek dusíku. Je tedy k nalezení na loukách, krajích lesů, zahradách, u hnojišť atd.  

Coprinus patří do rodu Coprinus, což je rod zahrnující více než 100 druhů. DNA analýza prokázala, že tyto druhy patří/jsou blízce příbuzné čeledi Agaricaceae a Psathyrellaceae. Coprinus comatus je „pravý“ člen rodu Coprinus. Coprinus má rozpoznatelný, nezaměnitelný vzhled. Houba je vysoká ca 10‒37 cm. Má cylindrický klobouk, který je u mladé houby uzavřený a zakrývá většinu nožky. Mladá houba je světlá, na klobouku jsou šupinky, které jsou světle hnědé. Během pár dní však dochází ke změně. Houba dostává růžovou barvu, která rychle přechází do černé a houba vylučuje tekutinu podobnou inkoustu, díky tomu dostala své anglické jméno. V podstatě to vypadá, jako by se stará houba roztékala a doslova mizela před očima.

Coprinus je jedlou houba, ale pouze v době, kdy je bílý, tj. mladý a klobouk je uzavřený. V době, kdy mění zabarvení, se již stává nepoživatelný. Při konzumaci Coprinu si musíme dát pozor, abychom ho nezapili alkoholem. Coprinus totiž obsahuje toxin coprina [N-(1-hydroxycyclopropyl)-L-glutamin], který se v těle metabolizuje na 1-aminocyklopropanol, obdoba disulfiramu, tj. antabusu, který blokuje metabolismus etanolu a tím dochází k tzv. coprinovému syndromu. Ten je založený na zablokovaní aldehydové dehydrogenázy, blokuje transformaci acetaldehydu na acetát, což vede ke kumulaci acetaldehydu v játrech. Symptomy se objevují za 15‒30 minut od vypití alkoholu na houby, jedná se o kolapsové stavy z rozšíření cév, zrudnutí, zhoršené dýchání, bušení srdce, chvění, průjem, zvracení atd. Syndrom není smrtelný, ale u lidí s onemocněním srdce může být nebezpečný. Vliv Coprinu trvá několik hodin, pak sám odezní. Pokud jsou příznaky vážné a jedná se srdečně-cévní obtíže, je možné podat látky, které zúží cévy a pomohou srdci, např. noradrenalin.

Coprinus byl popsán v roce 1780 dánským přírodovědcem O. T. Müllerem, tehdy byl zařazen mezi žampionovité a dostal jméno Agaricus comatus. V roce 1797 získal Coprinus své jméno, které má dodnes. Byl pojmenován Ch. H. Petersoonem.

 

coprinus-hnojnik-antioxidant

Složení Coprinu:

Polysacharidy:

Stejně jako u ostatních medicinálních hub je i Coprinus dobrým zdrojem sacharidů, a to jak polysacharidů, tak jednoduchých sacharidů. V Coprinu jsou jednak polysacharidy, které se nevstřebávají, tj. hrubá vláknina, která slouží k výživě střevních bakterií, které se podílí na našem zdravotním stavu, a jednak polysacharidy vstřebatelné. Ty mají výrazné biologické účinky.  Do této skupiny patří hlavně glukany. Coprinus je složen z alfa i beta glukanů, které převažují. O vlivu beta glukanů na člověka bylo napsáno mnoho studií, mnohé najdete na internetu ve veřejně dostupných zdrojích. Třeba na www.cinksyherbar.cz

Krom polysacharidů se v Coprinu nacházejí také disacharidy a pentasacharidy.

Důležitou součástí Coprinu je také ve vodě rozpustný fukogalaktan (CMP3). Jedná se o nitrobuněčný polysacharid, který se nachází hlavně v houbových myceliích.

Aminokyseliny a bílkoviny:

Krom polysacharidů tvoří velkou část obsahu Coprinu také aminokyseliny a bílkoviny. Coprinus obsahuje celou škálu aminokyselin. Při pokusech se podařilo ze vzorku 100 g houby získat více než 2000 mg aminokyselin. To jsou látky, které slouží jako stavební kameny pro tvorbu bílkovin, mohou se z nich tvořit sacharidy atd. Coprinus v sobě skrývá i esenciální aminokyseliny, které si není tělo schopné nesyntetizovat a je nutné je dodávat potravou. Jsou to tyto aminokyseliny seřazené dle koncentrace Valin>Leucin>Lysin>Isoleucin>Threonin>Phenylalanin>Tryptophan>Methionin. Z neesenciálních je nejzastoupenější kyselina glutamová, dále jsou v Coprinu také tzv. nestandardní aminokyseliny jako kyselina gama amino máselná (GABA), která funguje též jako neurotransmiter v mozku, ornitin a ergothionein. Při porovnání zralé houby a mycelia je mnohem více lysinu, kyseliny glutamové, aspartamové či fenylalaninu ve zralé houbě. Mycelium je bohatší než zralá houba na metionin, arginin a tyrozin.

Komplexní bílkoviny v Coprinu jsou často enzymy, tj. látky, jejichž působením dochází k rozkladu či naopak syntéze mnohých látek, metabolismu živin atd. Coprinus obsahuje enzymy, které mají fibrinolytickou aktivitu, tj. umí rozložit krevní zátku, trombus. Dále pak enzymy, které blokují angiotensin konvertující enzym, takže působí podobně jako léky ACE I, které se podávají na snížení krevního tlaku.

Obsahuje však i enzymy, které jsou schopné štěpin a rozkládat mnohé toxické sloučeniny, které se do půdy dostávají vinou člověka. Je to třeba laktáza, jíž je možné odbourat fenoly a aromatické aminy. Účinná je též peroxidáza.

Důležitou složkou Coprinu je také glykany vážící protein, který byl označen jako protein Y3, který je složený ze 130 aminokyselin. Tento vykazuje toxicitu proti leukemickým buňkám.

Nemůžeme nezmínit ani lektiny, což jsou bílkoviny schopné vázat mnohé sacharidové složky a podílet se na imunologické odpovědi v přítomnosti bakterií a jiných patogenů.

Terpenové sloučeniny:

Coprinus je též nositelem terpenových sloučenin. Jedinečnými jsou pro něj seskviterpeny, např. illudiny C2 a C3 a od nich odvozené sloučeniny. Seskviterpenem je také coprinol, který je derivátem cuparanu a je považován za antibiotikum, stejně jako illudiny.

Tyto látky, stejně jako jiné terpeny, jsou silnými antioxidanty.

Fenoly: 

Do této skupiny patří např. comatin, který ovlivňuje buněčné pochody tak, že snižuje, zlepšuje využití glukózy buňkami, což vede ke snižování koncentrace glukózy mimo buňky. 

Minerály a vitamíny:

Obsah minerálů a stopových prvků v Coprinu se částečně odvíjí i od prostředí, ve kterém roste. Bývá v něm hojně zastoupen vápník, hořčík, sodík, draslík, železo, měď, zinek a také mangan.  Z vitamínů je možné jmenovat vitamín D2 a také vitamíny skupiny B a v menší míře obsahuje Coprinus též vitamín C.

Látky dodávající Coprinu chuť a vůni:

Jedná se o alkoholové sloučeniny, ketony, aminokyseliny, mastné kyseliny atd.

  • 3-octanon
  • 3-octanol
  • 1-octen-3-ol
  • 1-octanol
  • 2-methyl-2-penten-4-olid
  • 1-dodecanol
  • Kyselina kaprylová (mastná kyselina)
  • 5’-GMP (cyklický guanosin monofosfát)
  • Kyselina glutamová
  • Kyselina máselná a izomáselná  

Mastné kyseliny:

Ve složení Coprinu nechybí ani mastné kyseliny. Obsahuje jak kyseliny nenasycené, tak nasycené. Z nenasycených je to kyselina linolová, olejová, z nenasycených pak palmitová, stearová, myristová atd. Polyenasycené mastné kyseliny tvoří 26 % celkového množství mastných kyselin, mononenasycené 32,3 % a nasycené 20 %.

Další látky:

V Coprinu je celá řada dalších sloučenin, jsou to saponiny, tanniny, alkaloidy, glykosidy atd.

Where you can buy our products

Extensive network of distributors throughout the Czech Republic

Simply check with the nearest reseller, distributor, or pharmacy with our products.
DISPLAY THE NEAREST DISTRIBUTORS